Lesní zvířata, Strana 4

Ten ocas tvoří asi tak 70 % celé její osobnosti. Je to obrovský, zrzavý chochol, který vypadá jako výsledek nepovedeného experimentu s fénem a statickou elektřinou.

Král lesa v plyšové podobě. Vypadá jako někdo, kdo by ti v baru s klidem objednal panáka, vyslechl tvé trable a pak ti v noci tajně snědl zásoby medu.

Maskovaný lupič tvého srdce. Jeho ocas je v podstatě designový skvost. Střídání šedé a černé barvy z něj dělá nejstylovější kousek v celém lese.

Moudrý strážce smečky. Nedívá se na vás jako na kořist, ale jako na svého nejlepšího parťáka, se kterým je připraven prozkoumat každý kout bytu.

Je to klasika všech klasik, která sice vypadá, že neumí do pěti počítat, ale v disciplíně „vyslechnout si tvoje stížnosti a neprozradit je“ drží černý pásek.

V tlapkách svírá plyšový žalud s takovým odhodláním, že by mu ho mohl závidět i veverčák Scrat z Doby ledové. Je to zkrátka její nejdůležitější majetek.

Působí neuvěřitelně nevinně. Jeho hřbet je pokryt plyší, která sice věrně imituje ježčí bodliny, ale na dotek připomíná spíše nadýchané pampeliškové chmýří.

Je to tak věrná kopie skutečného rysa, že byste se neměli divit, kdyby se ho vaše pokojová květina začala trochu bát. Dokáže vypadat divoce a zároveň jako největší mazel.

Její srst má odstín té nejzářivější mědi, kterou doplňuje sněhově bílá náprsenka. Je to tak elegantní kombinace, že by vedle ní i leckterá modelka vypadala jako v teplákách.

I přes svou menší velikost má všechno, co správná liška potřebuje: zářivě oranžový kožíšek, sněhobílou náprsenku a ty stylové černé „ponožky“ na tlapkách.

Jeho typické bílé skvrnky na hnědém kožíšku vypadají jako malé hvězdy rozeseté po letní louce. Je to ten nejvíce estetický „potisk“, jaký příroda vymyslela.

Stojí hrdě na zadních, s předními tlapkami způsobně složenými na bříšku, přesně tak, jak to dělají jeho živí kolegové, když kontrolují, jestli se neblíží turisti s čokoládou.